PŘÍBĚH - 2.část - vyjednávání

26. dubna 2008 v 9:21 | Verunka |  Osud draka, starý
Ticho ... bylo tak tíživé, až všem čekajícím přišlo, že kdyby natáhli ruku, mohli by se ho dotknout. Ale nikdo to neudělal. Čekalo se. Tato obrovská síň ještě nikdy nezažila takové mlčenlivé, tíživé ticho.
Ticho bylo přerušeno rychlými dunivými kroky, rychle se blížili...
Všichni v sále se s hledající oporou otočili na krále s výrazem zoufalství a strachu ve tváři.
"Vydržte mí věrní.." zašeptal král. Tato jediná věta se nesla sálem a zase se vracela, všihni jí slyšely a na chvíli jakoby zapomněli, proč tu jsou, a usmáli se jeden na druhého. Pak ale slova dozněla a všichni znovu uslyžely kroky..."dum dum dum dum" kroky se přibližovali "dum dum" už musely projít chodbou k sálu "dum dum dum" musí už být skoro za dveřmi "dum dum dum ....."
Najednou se kroky zastavily...zase se vrátilo ticho. Za dveřmi se zasmál hlas, zněl tak krutě, že se chtěli všichni královští rytíři schovat pod stůl a už nikdy nevyjít ven. I krále to na chvilku napadlo, ale oklepal to ze sebe a sednul si nejpanovitěji jak uměl, narovnal si korunu, hnědé vlasy, sahající až pod ramena, si prohrábl rukou a přendal si je na ramena, urovnal si královský šat, pevně sevřel žezlo a zlaté jablko a s rozhodností se narovnal.
"Host" vešel do sálu s bouchnutím do dveří (nač klepat když čekají jen na něho?). Pohled na krále ho trochu zarazil ,nedal to na sobě znát, ale i tak si ho cestou se zájmem a s lehkým obdivem prohlížel.
- - zná svou čest -- pomyslel si -- jediný muž v tomto sálu , který ví, co tohle slovo znamená -- zašklebil se a s nechutí pohlédl na ostatní muže v sálu. Ti byly, s pár vyjímkami, přikrčení a neodvažovali se mu koukat nikam jinam než na kotníky. -- pche co je tohle za rytíře -- Zahleděl se na ně pozorněji a v jednom z nich rozeznal ženu. Ano, byla to žena! Měla mužské oblečení a vlasy stažené do lehkého drdolu, takže mezi těmi muži nešla vůbec vidět. Se zájmem si letmo prohlédl i ji - měla lehce našikmené zelené oči,které mu nekoukali na kotníky ale do obličeje!Přímo na něj!---hm...troufalá...nebo bláznivá-což by byla škoda...---- I přes mužský oděv šlo vidět, že má působivou postavu...Dál už si jí neprohlížel, nechtěl aby věděli, že ji zahlédl, ještě ne- zatím..!
Rychlými kroky došel k trůnu se skřiveným úšklebkem na tváři. Král mu to oplatil panovačným a tvrdým pohledem, který od sebe ani nečekal, ale byl na sebe v tu chvíli přece jen pyšný.
"Abych pravdu řekl "můj králi" vypadáš docela působivě! Umíš si udržet čest, i když víš, že zítra už nebudeš muset být na živu" zachechtal se přicházející.
"Jak jistě víš, dnes chci jen vyjednávat Morgiku!"
"Vyslovuješ moje jméno?Oooo jak pošetilé, či je to snad odvaha?"
"Chci, abys mi vrátil to, co jsi mi vzal !"
"Nějak si nevzpomínám..co jsem ti vzal?" uchechtl se Morgik.
"Nehraj si na hlupáka! Vrat mi mojí dceru!"
"Á tuhle! Myslíš tu ufňukanou holku?! Proč bych ti jí měl vracet?"
"Morgiku? Udělals jí něco?!!" král hrozivě vstal a podíval se na něj.
"OO ne! To bych si nedovolil! Má se u mě náhodou dosti dobře "můj pane"!"ušklíbl se "neskřivil jsem jí jediný vlásek."
"Dám ti tolik zlata a drahokamů, kolik budeš chtít, pokud mi vrátíš mou dceru!"
"K čemu zlato a drahokamy? Když jich mám víc, než by si kdokoli zde uměl představit?" zasmál se.
"Tak co cheš? Řekni si o cokoli! Já se ti pokusím vyhovět!" řekl zamračený král. Ani na chvíli z něj ale nespustil oči.
"Chci Aleru." odpověděl čaroděj prostě.
Král na něj udiveně pohlédl, s tázavým pohledem se otočil k přítomným.
"Myslím tu dívku, kterou skrýváš mezi svými...hm ty tomu říkáš rytíři že?" znovu se zasmál.
"Alero!" vykřikl král "co tu děláš!!!?!!!!!"
"To samé co ty můj pane!"
"Ihned opusť sál! Hned!!!"
Morgik se zašklebil a PŘEMÍSTIL se k ní! Chňapl jí za ruku a držel jí. "Nikam nepůjde, je předmětem vyjedávání" řekl s naprostým klidem.
Král znovu vstal a prohlásil "Nehodlám vyměnit svou dceru za žádnou osobu! I kdyby to měl být ten nejkrutější vrah v mých kobkách!"
"O! To jistě znamená ano?! ŽE "můj pane"? Jsem moc rád, že jsme se domluvili! Dceru zde budeš mít za pár minutek" a hlasitě se zasmál.
"Tak "zatim" !!" znovu se zachechtal a ZMIZEL i s Alerou - tentokrát jí měl ale v náručí.
"Ne!!stůj! STŮJ!" vykřikl král. Ale to už bylo v místnosti jen ticho a černý kouř, po zmizení Morgika..a Alery.
Král klesnul na křeslo..."co jsem to udělal?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verunka Verunka | Web | 28. dubna 2008 v 15:22 | Reagovat

nenapíšu pokračování dokud tu nebude aspon pár komentářů...je mi to líto ..čtete to vůbec někdo...?A ten kdo to čte..proč nic nenapíše..?:(

2 LA phoque LA phoque | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 17:21 | Reagovat

Sasmozřejmě, že to čtou!! Já jsem teď zjistila, že asi 3 lidi čtou můj blog a já jsem o tom vůbec nevěděla, protože nepíšou komentáře§!!!! ;o)

3 LA phoque LA phoque | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 17:22 | Reagovat

tak teda normální komentář: Super super super super super super super super super super super!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Těším se na pokračování! rychle!!!!

4 LA phoque LA phoque | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 17:23 | Reagovat

PS: Jsem konečně úplně emo! Právě jsem se řízla nožem do jazyku!

5 Verunka Verunka | Web | 28. dubna 2008 v 21:16 | Reagovat

:D:D:D:D:Dchacha dík kájo už se díky tobě zase tlemim!§!::D::D" rel="nofollow">D:D:D::D

6 Verunka Verunka | Web | 29. dubna 2008 v 18:33 | Reagovat

dlaší příběh nejsem si jistá kdy bude-omlouvám se!

7 kikinka-kikuška kikinka-kikuška | E-mail | Web | 22. května 2008 v 15:46 | Reagovat

Ty jo.... ty máš ale fantazii!!!!!! Slvě+lééééé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama