Bažina

18. října 2014 v 21:34 | Bumblebee |  Literární akademie
Dobrý den!

Podělím se s Vámi o jednu kratší povídku, kterou jsem musela napsat na tvůrčí dílnu (scenář). Tuhle tvůrčí dílnu jsem si vybrala hlavně proto, že se scénářem mám téměř nulové zkušenosti a ráda bych se s psaním scénáře trochu víc seznámila. Vůbec jsem ale netušila, že s tím budu mít takové trápení. Musela jsem v poměrně krátkém časovém úseku vymyslet povídku, kterou později budeme předělávat na literární scénář a potom na technický scénář. Problém byl v tom, že mě dlouho nenapadalo vůbec nic kloudného.

Zadání bylo takové, že se děj musí odehrávat na Vyšehradě. Po dlouhém víkendovém trápení mě v pondělí napadly povídky dvě. Tahle, kterou uveřejňuji, je ta lepší. Tu druhou jsem zmuchlala a snažím se zapomenout na to, že mě napadlo něco tak jednoduchého a banálního (byla naprosto bez příběhu, ale už jsem byla opravdu zoufalá, že mě nic nenapadá).

S touhle povídkou určitě nejsem stoprocentně spokojená, musím upravit konec, aby nebyl tak "utlý", skončilo to vše moc rychle. Je to tím, že jsem povídku měla odevzdávat v úterý a v pondělí v 11 hodin večer jsem ještě zdaleka neměla dopsáno. Bylo to drama (nenapadalo mě nic kloudného i přesto, že jsem o tom celý víkend přemýšlela). Že by "spisovatelská" krize? Konec je tedy výrazně urychlen a to je myslím škoda. Na textu ale budeme ještě pracovat, takže se k němu určitě vrátím.

Každopádně nakonec jsem to tak nějak zvládla (pokud smím použít toto slovo) a vzešel z toho jakýsi základ, na kterém když budu pracovat, postavím snad i něco (aspoň lehce) ucházejícího.

Tak snad Vás povídka bude aspoň trochu bavit a moc Vás nepohorší její krkolomé zpracování.

+ Ještě bych ráda dodala, že to je první povídka, kde jsem užila víc dialogů, takže tím pro mě byla obtížnější. Nejsem zrovna dialogový expert.
+ Když kliknete na ikonu, dostanete se do rubriky LA (kde toho zatím je méně, než jsem původně zamýšlela)





No, konec řečí, tady ji máte:
Bažina
Čekal. Vlastně nečekal ani moc dlouho, ale stejně už se mračil. Neměl rád čekání. Ještě když dneska plánují takové dobrodružství. Schůzku si domluvili pod jedním ze stromů, kterých tu bylo všude plno. Vybrali si velký, výrazný kaštan. Podíval se nad sebe, aby se ujistil, že stojí na správném místě. Ruce si dal do kapes a začal netrpělivě šoupat nohou v napadaném podzimním listí. Ten zvuk se mu zalíbil tak, že na chvíli zapomněl na nervozitu z čekání. Po chvíli už tupě zíral na svou levou botu, jak míchá barevné listy na zemi a jak se do nich bílá gumová podrážka schovává.
"Tondo!" ozve se křik z dálky. Chlapec se lekne, vytržen z bloumání a rychle vzhlédne. Po trávě se k němu rychlým krokem, skoro během, blíží drobný chlapec se světlými vlasy. Tonda se vesele zazubí, přiloží ruce k ústům, aby šel víc slyšet, a zakřičí na kamaráda.
"Připravenej?"
Světlovlasý chlapec se zastaví, zvedne nohu a s výrazem pýchy na ní ukáže. Gestem chtěl poukázat na už tak nepřehlédnutelné, sytě žluté holínky. Pak si stoupne do pozoru a trochu rozevlátě zasalutuje.
"Ano, pane, připraven!"
Tonda se zatváří vážně, tak se totiž tváří všichni generálové a zahlásí: "Pohov!". Při tom si pomyslí, že bude muset s Kubou to salutování ještě natrénovat, v televizi to vypadá líp. Kuba už se mezitím rozeběhl, pomalá chůze je strašné zdržování a stoupnul si vedle druhého chlapce pod strom. Vzhlédl k němu svýma modrýma očima. Byl skoro o půl hlavy vyšší a díval se na něho velkýma očima, do kterých mu spadaly tmavé vlasy. Na oba chlapce svítily unavené podzimní paprsky, které už na tváři ani nehřály.
"Jaký je plán?"
Tonda zvážněl a pokýval hlavou.
"Dívej!" Významně si poklepal na kapsu a pak s přehnanou opatrností vyndal z kapsy ruličku papíru. Sedli si na zem, papír rozložili a Tonda zabořil prst do hnědě vybarveného kruhu na papíře.
"Tady to je!"
"Páni! Ta je teda pěkně velká."
"Ano," Tonda se vážně odmlčel, "bude to nebezpečné."
Na papíře byly nakreslené skály, vysoké stromy i příkré srázy.
Tonda znovu položil prst na mapu a začal jím pohybovat směrem vzhůru. Pak se rozhlédl, zamračil a znovu se podíval do mapy.
"Takže teď musíme jít tudy," sroloval mapu a vyrazili. Nějakou chvíli běželi a pak Tonda výrazně zpomalil.
"Tady už musíme být opatrný. Hlavně se dívej pod nohy, víš, co nás čeká."
"Jo, to je jasný," Kuba se zastavil a hlasitě oddechoval, přece jen má kratší nohy než Tonda a dělal, co mohl, aby mu stačil.
"Hele! Tady už to začíná! Vidíš?"
Chlapec se vylekaně podíval směrem, kterým Tonda ukazoval a přejel mu mráz po zádech. Jen několik kroků od nich přecházela travnatá zem v písčitý povrch a pak dál v hnědé husté bláto. Bažina.
Tonda se podíval na světlovlasého chlapce a šťouchl do něj, "Bojíš se, co?"
"Jasně, že nebojím."
"Tak běž první."
Kubův hlas už byl skoro pištivý, když odpověděl, "Klidně!" Po tom mu kamarád uhnul z cesty a pokynul rukou k bažině. Menší chlapec se k ní vydal, ale než k ní došel, tak se zarazil, "Neměl bys jít první ty, když jsi generál?"
Tondu to trochu urazilo, že zpochybňuje jeho rozhodnutí a odvahu, zamračil se.
"Neměl. Králové a různý důležitý vůdcové nemůžou chodit první, aby se jim nic nestalo. To je jako," zamyslel se, "to je jako když má král ochutnávače jídla." Druhý chlapec se zatvářil pochybovačně a tak ještě dodal, "Pro ty ochutnávače to je obrovská čest, víš? A ty potom dostaneš diplom."
"Jakej?"
"No za statečnost, že bráníš generála."
"Aha a kdy ho dostanu."
"Až přejdeme tu bažinu."
"Tak jo. Ale co když se propadnu?"
Tonda se zamyslel a pak pokrčil rameny, "Tak tě zachránim, to je jasný. Navíc, máš holinky."
"Určitě?"
"Musíme na to jít chytře," řekl generál a významně pozdvihl ukazováček, "najdeme si dlouhý větve, a když jeden zapadne, tak ho ten druhý vytáhne."
Rozeběhli se ke stromům a za chvíli už si oba přitáhli dřevěné záchranné tyče. Menší Kuba větev táhl po zemi, byla na něj moc těžká. Znovu zůstali stát na pokraji bažiny. Chvíli se mlčky dívali a pak vyšší chlapec promluvil.
"Připraven?"
Kubova chabá a tichá odpověď, dokonce bez salutování, ho zklamala.
"Ano, generále."
Modrooký kluk se pochybovačně zadíval na své žluté holínky. Pak jednu nohu zvedl a nejistě udělal krok. Bota se mu zabořila ani ne po kotník a pak zůstala jakž takž pevně stát, udělal další krok.
"Musíš si tou větví zkoušet, jak je to hluboký!" poučil ho generál. Chlapec s modrýma očima se opatrně otočil, bál se aby nespadl a na srozuměnou přikývl. Namáhavě zdvihl těžkou větev a zabořil jí do bláta před sebou, pak jí vyndal a podíval se, kam až bláto sahá. Takhle udělal několik kroků. Tonda ho mezitím pozoroval.
"Pozor Kubo! Tam už to začíná být fakt hluboký!"
Kubovi se okamžitě zrychlil tep a začal těžce dýchat. Podíval se pod nohy a udělal další krok. Noha se mu jako vždy zabořila a začala klesat. Chlapec čekal, až se pohyb zastaví, ale noha nepřestávala klesat. Vykřikl. Bláto začalo přetékat do holínek a Kuba ucítil, jak ztěžknul. Snažil se nohu vytáhnout, ale bláto kladlo velký odpor. Konečně nohu vytáhl. Podíval se pod sebe a uviděl, jak mu v hustém blátě mizí žlutá holínka.
"Generále!" balancoval na jedné noze a druhou držel ve vzduchu nad blátem, neodvažoval se na něj ani otočit, aby do bláta nezapadl.
Tonda přešlapoval na místě a díval se na svého kamaráda, kterému teď už bláto sahalo až po kolena a stále stoupalo. Chvíli ho mlčky pozoroval. Nejdříve se ošíval a přemýšlel, jak to udělat. Jak mu pomoct? Je už moc daleko. Nedosáhne tam ani větví. Musel by tam sám jít. Podíval se na své boty. V očích mu zablýsklo, když si uvědomil skutečnost. Znovu se podíval na Kubu. Díval se na něj, jak se bezmocně cuká, jako moucha chycená v pavučině. V tu chvíli si začal uvědomovat, jakou má moc. Ten pocit si zalíbil už dávno. Všechno záleží jenom na něm.
Kuba se na generála snažil otočit, protože jeho prosba o pomoc zůstala bez odpovědi. Když se mu konečně podařilo zahlédnout generálovu tvář, vyděsilo ho to. Tonda se posměvačně šklebil a s rukama zkříženýma na prsou se díval na svého tonoucího kamaráda.
Topící se chlapec prosebně vzhlédl ke svému příteli a ještě jednou zakňoural, "Generále, pomoc."
Tonda se škodolibým úsměvem pokrčil rameny. "Promiň kamaráde, nemůžu" nadzdvihl pravou nohu a ukázal na ní, "mám nový boty."
Malému chlapci vyhrkly slzy do očí. Byl zahanbený a zrazený vlastním generálem. Začal hlasitě vzlykat. V tu chvíli zavrávoral a svalil se do bláta. Chabě se pokoušel zvednout zpátky na nohy. Plakal a bláto ho pohlcovalo. Cítil, jak stále stoupá. Za chvíli se za ním zavře a on zmizí ze světa.
"Tondo!" Ozve se volání z dálky, oba chlapci s sebou škubnou. Kuba přestane leknutím plakat a Tondovi z tváře vyprchá sebevědomý pohled. Zpoza stromů vychází po cestě krátkovlasý vysoký pán v džínové bundě, mračí se.
"Antoníne! Říkal sem ti, že si sem můžeš jít s kamarádem hrát," podívá se na světlovlasého chlapce, "ahoj Kubo."
"Dobrý den."
"Ale taky jsem ti říkal," pokračoval, "že do večeře budeš doma!"
Tonda sklopí hlavu. "Já vím, promiň tati."
"Příště ať už se to nestane."
Pak otec obrátil svou pozornost na zašpiněného Kubu ležícího v mokrém pískovišti. Káravě se na něj podíval.
"Teda Jakube, co se tu tak válíš? Si celej špinavej. Z toho tvoje maminka nebude mít radost."
Kuba okamžitě vyskočil na nohy a marně se ze sebe snažil oklepat mokrý písek, přitom pořád posmrkával a otíral si nos do špinavého rukávu. Pak se otec zkoumavě zahleděl na svého syna, "Ty si doufám do toho písku nelezl, máš úplně nový boty!"
"Nelezl, tati!"
"No dobře, tak pojďte, jdeme domu."
Celou cestu domů spolu chlapci nepromluvili ani slovo. Kuba pořád posmrkával a jen občas se na Tondu podíval vyčítavým pohledem. Když se na chodbě bytového domu chlapci rozcházeli, každý do svých dveří, Tonda se na Kubu přátelsky usmál.
"Tak zase zítra?"
Kuba se rozpačitě díval na dlaždičky chodby a neodpovídal. Tonda se na chvilku zamyslel a pak se rozzářil.
"Musím ti přece předat ten diplom za statečnost!"
Kuba vzhlédl od podlahy a podíval se do tváře svého generála. Naposledy popotáhl a utřel si nos do rukávu.
"Tak jo."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tuxedo Tuxedo | 18. října 2014 v 22:27 | Reagovat

Normální scénář = literární scénář. :-?

2 bumblebee bumblebee | Web | 18. října 2014 v 22:28 | Reagovat

dobrá, už jsi mi to vysvětloval, tak tedy "technický scénář"! Blé

3 Akim Akim | E-mail | Web | 29. října 2014 v 12:13 | Reagovat

Taky jsem si jako malý hrál s kámošema na vojáky, ale takhle vážný to nikdy nebylo. Supr povídka, s tím koncem si mě fakt dostala. Trochu se u tebe postupně porozhlédnu, koukám, že toho máš tady hodně :-)

4 bumblebee bumblebee | Web | 29. října 2014 v 17:34 | Reagovat

dekuju :) - no ja jsem byla vzdycky spis klucina, kdyz jsem si jako mala hrala, takze kdyz jsme ve vyschly zatoce stavely jako deti prehrady tak jsem se zapadnuti do "baziny"taky nevyhla:))
Skoda ze zacinas zrovna s touhle trochu odflaklou povidkou:)) snad te to moc neodradilo :-)

5 stuprum stuprum | Web | 1. listopadu 2014 v 18:20 | Reagovat

V závěru se tam nějak moc pláče. :D

6 bumblebee bumblebee | Web | 3. listopadu 2014 v 17:17 | Reagovat

každý si občas zapláče :))

7 Mirka Mirka | 20. listopadu 2014 v 21:06 | Reagovat

Libi!!! :-)

8 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. listopadu 2014 v 18:29 | Reagovat

Docela drsný. Nechal by ho tam, kdyby šlo o skutečnou bažinu? Jinak se jedná, pokud nejde o skutečné nebezpečí... Kuba si může myslet dvě věci. Že to byla hra, nebo že v případě nouze by ho kamarád generál klidně hodil přes palubu... diplom nediplom.
Dobrá povídka, k zamyšlení.

9 bumblebee bumblebee | Web | 14. prosince 2014 v 22:37 | Reagovat

Tonda tak jedná hlavně proto, že je starší a uvědomil si v jisté chvíli, že je to jenom hra. Pro kubu je to ale skoro stejně důležitá "hra" jako je pro něj důležitá realita - neumí to od sebe oddělit :)

10 DorothyGed DorothyGed | E-mail | 19. července 2017 v 0:45 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
Good luck ;)

XRumer20170718

11 Avito777or Avito777or | E-mail | Středa v 6:04 | Reagovat

<b>Пополение баланса Авито (Avito) за 50%</b> | <b>Телеграмм @a1garant</b>

<b>Здравствуйте, дорогие друзья!</b>

Рады будем предоставить Всем вам услуги по пополнению баланса на действующие активные аккаунты Avito (а также, совершенно новые). Если Вам необходимы определенные балансы - пишите, будем решать. Потратить можно  на турбо продажи, любые платные услуги Авито (Avito).

<b>Аккаунты не Брут. Живут долго.</b>

Процент пополнения в нашу сторону и стоимость готовых аккаунтов: <b>50% от баланса на аккаунте.</b>
Если необходим залив на ваш аккаунт, в этом случае требуются логин и пароль Вашего акка для доступа к форме оплаты, пополнения баланса.
Для постоянных заказчиков гибкая система бонусов и скидок!
Гарантия:

<b>И, конечно же ничто не укрепляет доверие, как - Постоплата!!!</b> Вперед денег не просим... <b>А также, гасим Штрафы ГИБДД за 65% ...</b>

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!

Залив Авито <b>канал Телеграмм  @t.me/avito50 </b>
________

авито краснодар
авито авто область
авито турбо со скидкой
авито пакет вещей омск
авито объявление бесплатно отдам

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama